O krále lezců

O krále lezců

3 díl seriálu „Orlický monkey cup“

DDM DUHA zve všechny lezčata, šplhouny, opičáky a fandy lezectví, na 5. ročník lezeckých závodů „O krále lezců“.  Který je součástí regionálního seriálu „Orlický monkey cup“.

Závod je určen pro začátečníky až středně pokročilé lezce (závodníci od 6.místa U14 a ČPM mimo soutěž)

Klání proběhne 11.11.2017 od 9:30 na stěně DDM ve Špindlerově ulici.

  • 8:30 – 9:15 prezence závodníků
  • 9:15 – 9:30 vysvětlení pravidel, prohlídka cest
  • 9:30 start závodů

Kategorie: chlapci a dívky samostatně

  • U9 – do 8 let ročník 2009 a mladší
  • U11 – od 9 do 10 ročník 2007-2008
  • U13 – od 11 do 12 ročník 2005-2006
  • U16 – od 13 do 15 ročník 2002-2004 ( rozšířeno do 15 roků včetně )
  • U19 – od 16 do 19 ročník 2001-1998

Disciplíny:

  • Lezení na obtížnost 2 cesty (všechny kategorie lezou s horním jištěním)
  • Lezení na rychlost 1 cesta
  • speciální boulderingová prolézačka ;o)

Výbava účastníků: Přezůvky do tělocvičny (povinně), sportovní oblečení, sedací úvazek , lezečky nebo sportovní obuv

Prosíme doprovod účastníků závodu o přezutí před vstupem do tělocvičny. I Vám bude k dispozici šatna. Děkujeme

Startovné: 50Kč

Všechny disciplíny a kategorie budou Probíhat na jednou, podle počtu účastníku a rychlosti na určitých stanovištích.  Soutěžící se účastní všech disciplín. Závody se řídi pravidly seriálu „Orlický monkey cup“ Obecná pravidla naleznete na www.omcup.cz

Přihlášení: přihlásit na závody se lze na místě v době prezence od 8:30 do 9:15, nebo mailem nejpozději však do 9.11. do 20:00. Přihláška obsahuje jméno a příjmení závodníka, datum narození, název oddílu nebo školy.

Kontakt: Jarda Röszler mobil:774688793, mail: jaroslav.roszler@dm-ustí.cz

První skialp výlet této zimy

Na pradědu připadlo pár potřebních čísel sněhu a předpověď byla víc než výborná.  Bylo jasné, že sobota bude ve znamení skalpu.  Ráno jsem zbalil lyže, Kačku a největšího milovníka sněhu, Rona. V Ústí ještě měli přiskočit do auta dva mlaďáci z Oddílu aby nasbírali svoje první zkušenosti.  To jak se s tím poprali Vám asi nejlépe popíší sami.

Zatím mi přišel text pouze od Jirky od Hájků, Ondřej od Beranů snad brzy dodá.

 

Jiřinka Hájeck svými slovy :o)

Sobota 17. 12. 6:00 zazvonil budík a já vstávám, bolí mě hlava jak hrom, ale nechci na sobě nic nechat znát, aby mě naší dnešní výlet nezarazili. Dnes to totiž má být moje první zkušenost se skialpy a jsem  dost zvědavý, zda to zavrhnu, či tomu naprosto propadnu.

V sedm nasedám v Ústí do auta k Jardovi a vyrážíme směr Praděd. Z cesty tam si toho moc nepamatuji, jelikož jsem valnou část prospal, aby mi bylo lépe. Když jsme dorazili na parkoviště Hvězda, vše se zdálo být skvělé, počasí nádherné a mě nebylo zle. Dostal jsem rychlou instruktáž o ovládání vázání a nasazování pásů, je to docela jednoduché, ale vše nasadit mi poměrně trvá.

Čas se pomalu nachýlil a přijel autobus, který nás vyvezl k Ovčárně, zde jsme nasadily pásy a zamířili k vysílači. Prvních pár set metů byla rovina, to docela ušlo, ale jak se svah začal mírně zvadat bylo to horší a horší, mé nachlazení se začalo projevovat. Co padesát metrů jsem zastavoval, abych popadl dech a utlumil bodavou bolest v krku. Ani nevím jak, ale nějak jsem se dovlekl nahoru a byl jsem za to rád, že už to mám za sebou. Nebylo to nijak náročné, ale zdlouhavé až běda.

Nahoře jsme poseděli a posvačili, za což jsem byl moc vděčný. Pak nás čekal sjezd, o kterém jsem si myslel, že bude o dost lepší, ale jen co jsem dojel dolů, byl jsem rád, že vůbec dýchám.

Pak jsme si dali ještě jeden kratší, ale o to strmější výstup k Petrovým kamenům. Zde mě fascinovalo, jak pásy skvěle drží i v tak prudkém stoupání. Zde mě dostávalo i to jak Ronislav (pes) neustále běhal po sjezdovce dolů a nahoru za sněhem, který mu Kačka nebo Jarda házeli.

Poté co jsme sjeli, jsme už jen počkali na autobus, jenž nás svezl zase na parkoviště, a zamířili jsme k domovu. Zpáteční cesta pro mě byla dost mlhavá, jelikož jsem dnes dost nemoc přiživil, a většinu jsem prospal nebo prokoukal do blba.

Večer jsem, dost vyčerpán, ulehl s teplotou 38 °C a spal až do nedělního oběda. Přesto že to dopadlo takto jsem si to moc už a rozhodně bych to ne jednou zopakoval, avšak tentokrát radši zdravý.

Orlický monkey cup

V květnu a červnu za hojné účasti dětí proběhly v Lanškrouně a v České Třebové závody prvního ročníku Orlický Monkey Cup. Poslední část závodu, kde se rozhodne o celkovém vítězi poháru, proběhne na podzim na naší stěně v DDM. Jak závody probíhaly vám napoví fotogalerie a výsledky ze závodů, které naleznete na www.omcup.cz

17 položka(ek)

monkey

 

 

Závody na Big Wallu v Praze.

V sobotu 20.2. jsme s naši lezeckou omladinou vyrazily na závody do Prahy. Jeli jsem si to tam hlavně užít a aby si děcka vyzkoušeli lézt na pořádné stěně s trochu jinou výškou něž máme my. Nejprve se nám snažili pokazit nálada České dráhy protože přes Libeň dnes vlak nejede a ani nepojede večer cestou zpět. Nedalo mi to zavolal jsem Tátovi, ten rozhodil sítě a ejhle vlak zpět pojede normálně jak jsme měli naplánovaného.

Po pozdním příchodu na na stenu nastal zmatek v tom které kategorie lezou teď a které později. Což nevěděl nikdo koho jsem se ptal. Ani soutěžící ani rozhodčí. Po chvíli jsem se dopátrali jak to všechno je. Děcka lezli jako o život. V některých cestách byli super, v jiných to bylo horší, ale ne jen pro naše děti. Zdáli se nám ti cesty trochu přestřelené na jejích věk. I výběr chytů byl podezřelí. Dokonce i předlezci se slušně zapotili a museli si i odsednout. Až těsně před koncem jsem se dozvěděl, že některé z těch cest polezou zítra dospěláci.

I tak jsem si závody a celý výlet užili a dojem z výkonů naších dětí byl prostě fajn.  Děti se smáli a to je hlavní.

výsledky závodů

Další_foto

A takhle jsme se zahřívali před závody ;o)

Jak vznikají úrazy na lezeckých stěnách.

Ahoj naše jsem docela zajímaví článek na horosvazu a některé příklady jsem u nás viděl docela pravidelně u určitých jedinců. Naštěstí to vždy dopadlo dobře. Tak si to pročtěte a popřemýšlejte na tím.

Jak vznikají úrazy na umělých stěnách?

 

Bezpečnostní komise DAV (Deutsche Alpenverein) předkládá studii k tématům kyblík ano či ne?,  brzdící ruka, volné lano a úrazy při boulderování.

 

Úrazy na umělých stěnách se stávají zřídka. Lezec by musel chodit na stěnu více než 100 let dvakrát týdně na 3 hodiny, než by se mu stal úraz, tolik statistika. Chyby při jištění jsou naproti tomu velice časté. Bezpečnostní komise (BK) DAV  poprvé sesbírala a analyzovala data o úrazech na umělých stěnách. V letech 2012 a 2013 na dotaz DAV nahlásilo 31 provozovatelů stěn celkem 161 lezeckých úrazů.

 

Většinou je na vině jistič

78 % nahlášených úrazů se stane při prvolezení. To příliš nepřekvapí. Hrozivé ale je, že na druhém místě  (12%) stojí úrazy při spouštění, některé s poraněním páteře. Zbytek se stal při lezení s lanem shora (7%) a při nácviku pádů (3%). Většinu fatálních chyb neudělá lezec ale jistič: 58% pádů na zem (kromě úrazů při spouštění) je následkem chybného nebo nesprávného jištění. Již několik měsíců je v centru diskuze široce rozšířené jistítko „kyblík“: s kyblíky se stane 70%  úrazů (přestože jen asi 60%  lezců s kyblíkem jistí – stav z roku 2012). Tři nejčastější chyby při obsluze jistící pomůcky jsou: porušení principu brzdící ruky, ledabylé držení brzdného lana nebo špatná pozice brzdící ruky. I při úrazech při spouštění se často udává, že jistič nemohl dostatečně kontrolovat brzdné lano. Stále znovu je jako příčina úrazu uváděno „příliš rychlé spouštění“.

 

Kyblík ano či ne?

Klasický kyblík je nástroj pro pokročilé jistící postupy jako dynamické jištění velmi lehkých lezců a/nebo použití při velkém tření lana; k bezpečnému jištění s kyblíkem je třeba zkušenost s chytáním pádů, správná pohybová rutina a dostatečná síla v rukách. Především pro příležitostné lezce, začátečníky a lehké jističe doporučuje BK DAV poloautomaty (Click up, Smart, Grigri, Ergo, Mega Jul). Ty nabízejí při správné obsluze zvýšení bezpečnosti. Každé z těchto náčiní má své zvláštnosti, se kterými je potřeba se podrobně seznámit.

 

Příliš mnoho volného lana a příliš málo pozornosti

Statistika úrazů ukazuje, že při chybách nezávislých na jistítku vede nejčastěji k úrazu příliš mnoho volného lana. Další typické chyby, které nezávisí na jistítku, jsou příliš velká vzdálenost jističe od stěny a příliš velký hmotnostní rozdíl mezi lezcem a jističem. Kromě toho je častou příčinou úrazu nedostatečná pozornost jističe. Spadne-li lezec v momentě, kdy s tím jistič nepočítá, může jistič ztratit nad brzdným lanem kontrolu.

 

Přímý průběh cesty zvyšuje pravděpodobnost pádu na zem

Také lezci dělají chyby. Často vede chyba jističe k vážnému úrazu jen proto, že pád je zbytečně dlouhý. To se stane například, pokud lezec jedno jištění (cvaknutí) vynechá. Kvůli přímému vedení cesty je totiž na umělých stěnách tření lana zpravidla velmi nízké. Tím se zvětší pádová síla a při chybě v jištění hrozí pád na zem. 45 z 91 nahlášených úrazů při lezení s lanem skončilo nárazem na podlahu haly. V šesti případech byla také padajícím lezcem vážně zraněna nezúčastněná třetí osoba.

 

Nebezpečí: pád při cvakání

Pětina prvolezeckých úrazů se stala při pádu v okamžiku cvakání. Kvůli nabírání lana je délka volného lana větší a tím roste energie pádu. Navíc je v této fázi jistič v situaci povolování lana – v momentu, kdy málo zkušení jističi často nemají plnou kontrolu nad brzdným lanem. Situace se ještě zhorší při dlouhém cvakání, tedy cvakání nad úrovní prsou. Pro snížení rizika musí prvolezec vždy cvakat ze stabilní pozice.

 

Graf 1 - lezecké úrazy

Graf 1: Lezecké úrazy při lezení s lanem se známým jistítkem

Kyblík se podílí na lezeckých úrazech daleko častěji. Ovšem 56 % lezců používá kyblík. Zdroj: DAV

 

Graf 3 - rozšíření jistítek

Graf 2: Rozšíření jistítek v lezeckých areálech DAV (Stav: červenec 2014)

Rozšíření jistítek na lezeckých stěnách 2014, zdroj DAV

 

Více úrazů při boulderování než při lezení s lanem

Při boulderování se stává v principu více úrazů než při lezení s lanem: Přes 40 % nahlášených úrazů se stane při boulderování, přestože se boulderování věnuje jen necelých 20 % lezců na umělých stěnách. Tyto úrazy jsou ovšem méně závažné. Podvrtnuté klouby, natržené či utržené vazy, zlomené ruce a nohy zde mohou být následkem pádu. Životohrožující poranění jsou ale extrémně vzácná.

 

Jištění vyžaduje příslušné vzdělání

Obecně platí: Jištění vyžaduje příslušné vzdělání. Také zkušeným lezcům prospěje zopakování jištění s nácvikem pádů. Sekce Alpenvereinu i horoškoly s akreditovanými horskými vůdci a často také provozovatelé lezeckých stěn nabízejí kurzy jištění pro začátečníky a pokročilé.

 

Jistítka

Jistítka: HMS, osma, kyblík, Grigri, Smart, Tre, Click up, Ergo, Mega Jul

Převzato z webu horosvaz.cz

Článek zpracován na základě zprávy serveru www.bergsteigen.com, zdroj: DAV.

Kletterhallen-Unfaelle-Studie-2014 – originál článku

 

Překlad a úprava článku – Lucie Bloudková, Lékařská komise ČHS

 

Další úspěšné závody

Naše omladina se opět nenechala zahanbit a i když dorazila do Třebové v malém počtu tak všichni jeli domů s plackou na krku. Klání spočívalo v lezení na obtížnost, lezení na rychlost a nakonec museli prokázat svoji zdatnost na slacklaině při testu v rovnováze.

Výsledky naleznete zde

14 položka(ek)

OIK_TV 

Vyloupení v LA

Ve čtvrtek 21.5. jsme zajeli do Lanškrouna na lezecké závody. Celé klání bylo složeno ze dvou cest na obtížnost, jedné cesty na rychlost a jednoho boulderu. Z našeho oddílu jelo celkem 8 odvážlivců.  Někteří byli vystresovaní a neustále se ptali: Jardo, mám nějakou šanci? Budou tam těžké cesty? A podobně. Jiní byli v klidu. S prvním kontaktem se stěnou ze všech lezců tréma spadla a začali lézt jako o život.  V některých kategoriích byla větší konkurence, v jiných soutěžila hrstka závodníku. Tak jako tak naše mládež se pomalu drala kupředu celkovým hodnocením.  Nakonec jsme posbírali 6 umístění na bedně. Aby toho nebylo málo, Jirka Hájek urval ještě prvenství v doplňkové disciplíně „O nejlepšího šplhouna“.    Když se rozdávaly medaile, přišel za mnou jeden z organizátorů se slovy: “koukám že jste bodovali kde se dalo.“ Tak doufám, že nás zase za rok pozvou.

_MG_3749
Author: Jarda Lala Roszler
Aperture: 3.2
Camera: Canon EOS 650D
Iso: 800
Orientation: 1
101 položka(ek) « z 101 »

Metodika

Než se rozprchneme do skal

Zvu všechny oddíláky na metodickou seanci 10.4. od 18:00 na stěně DDM DUHA.

Program : navazování, jištění, štandování,

S sebou: sedák lezečky, pár karabin, HMS, nějaké jistítko na které jste zvyklý, nějakou smici pokud máte a odsedku.
Pokud nemáte, něco málo na zapůjčení bude.